Proč nerozšiřovat Letiště Václava Havla v Praze

Přijdete domů a najdete ve schránce leták chválící připravované rozšíření ruzyňského letiště, koupíte si časopis a v něm najdete téměř třicetistránkovou přílohu, která je celá věnována ruzyňskému letišti*.  Tomu, jak se rozšíří, kam se bude nově létat, a jak to bude pro Prahu super. Pustíte si televizi a v ní Vás předseda představenstva Letiště Praha ubezpečuje, že je v zájmu Vašem, v zájmu Prahy, v zájmu republiky, celé Evropy a celého světa, aby rok co rok přilétalo na ruzyňské letiště více pasažérů, a že rozšíření letiště je v zájmu českých cestovatelů, českých podnikatelů, českých firem a českého státního rozpočtu.

Po takovéto masívní, promyšlené a  jistě i nákladné  mediální masáži  skoro nabudete dojmu, že  pražští hoteliéři nemají koho ubytovávat, protože turisté do Prahy nemají jak přiletět, že čeští podnikatelé nemohou jednat  z očí do očí se svými zahraničními partnery, protože ti  nemají šanci v Praze přistát, že  ministryně financí začíná každé ráno dotazem na svoji sekretářku, zda již došly peníze od Letiště Praha, které jsou  nezbytné pro výplatu důchodů,  příspěvků na obědy a zlevněných jízdenek pro studenty a důchodce.  

Není to však všechno jinak? Není rozšíření letiště zejména v zájmu úzké skupiny manažerů a podnikatelů?

Skutečnost je taková, že zejména historický střed Prahy už dlouhodobě trpí pod neustále se zvyšujícím náporem zahraničních turistů, kteří mění zcela zásadním způsobem jeho dříve malebný charakter na turistický skanzen, kam běžný obyvatel Prahy raději nechodí, a co je ještě horší, kde již těžko najdete nějaké starousedlíky, protože Ti už dávno své byty uvolnili k pronájmu formou AirBnB.  Ti z Vás, kteří jste se letos o Vánocích pokusili navštívit vánoční trhy na Staroměstském náměstí nebo přejít Karlův most mi jistě dají za pravdu.

Není dále jakýchkoliv pochyb o tom, že pokud některý obchodník dá před elektronickou a audiovizuální komunikací přednost osobnímu jednání s českým partnerem, nemá určitě problém v Praze přistát, maximálně se zdrží hodinu mezipřistáním ve Frankfurtu, Vídni či Mnichovu.

Ze strany vedení Letiště Praha často uváděný přínos pro zaměstnanost obyvatel Prahy a Středočeského kraje je za situace nedostatku pracovních sil a minimální nezaměstnanosti neobhájitelný, stejně tak je neobhájitelný a z makroekonomického hlediska nevýznamný, avizovaný přínos pro státní rozpočet.  I pokud by se ročně jednalo třeba o miliardu korun, nikdo zatím nespočítal, kolik by rozšíření letiště v delším časovém horizontu stálo na zvýšených nákladech se zhoršením životního prostředí, zhoršeným zdravotním stavem obyvatel Prahy, zhoršenou dopravní situací apod.

I laikovi je zřejmé, že výstavba nové přistávací a vzletové dráhy nepřinese žádné deklarované úlevy, ale naopak přiblíží letecký provoz dalším hustě obydleným částem Prahy, a že rozšíření letiště přinese zvýšenou hlukovou a emisní zátěž, která je v rozporu s rostoucím důrazem na ochranu životního prostředí a tolik v poslední době deklarovaný cíl – zachování udržitelného rozvoje.

Očekávanými negativními dopady rozšíření letiště se však jeho manažeři nezabývají. To však neznamená, že by se tím neměly zabývat orgány státní správy a místních samospráv, zejména pak vláda České republiky, ministerstvo dopravy, ministerstvo životního prostředí a pražský magistrát.

Pokud dojde k rozšíření letiště, které po technické stránce umožní často uváděných 30 milionů cestujících ročně, pak pozvolnému narůstání leteckého provozu už nikdo a nic nezabrání a z velké části Prahy 6 a Středočeského kraje se stane místo nevhodné k životu.

Položme si tedy otázku: Opravdu je naším zájmem, abychom svou nečinností a nezájmem o věci veřejné nepřímo podporovali zájmy úzké skupiny osob? Neměli bychom jako občané vyzvat orgány státní správy k tomu, aby jednaly tak, aby před honbou za stále většími ekonomickými příjmy byla dána přednost celospolečenskému zájmu na zajištění udržitelného rozvoje hlavního města Prahy?

Zcela jednoduše řečeno: Letiště v současné podobě je kapacitně zcela dostačující, protože k navýšení počtu cestujících není z dlouhodobého celospolečenského hlediska opravdu žádný obhajitelný důvod. Snahy proti rozšiřování letiště nemají nic společného s brzděním rozvoje moderní společnosti, jde jen o jednání v souladu se zdravým rozumem.

JUDr. Karel Šturm

předseda Klubu přátel Ruzyně, z.s. a předseda TJ Sokol Liboc, z.s. 

* např. příloha Pro Byznys Hospodářských novin z 27.11.2019